Ceny Josefa Hlávky
Ceny Josefa Hlávky za rok 2010
Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2010
Zámek Lužany u Přeštic – 21. 6. 2010
Ceny byly předány v pondělí 20. června 2011 v 15 hodin na zámečku v Lužanech u Přeštic.
Cena Josefa Hlávky za vědeckou literaturu je udělována společně Nadací Český literární fond a Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury publikovanou v České republice.
Odborná porota: prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc., prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc.,
prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., prof. MUDr.Pavel Kalvach, CSc., Mgr. Jan Maršálek,Ph.D.,
doc. RNDr. Milan Tvrdý, CSc., prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (předseda).
Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2010 získávají:
Cenu v oblasti společenských věd
Mgr. Jana Hubková, Ph.D. za knihu Fridrich Falcký v zrcadle letákové publicistiky / vydaly Filozofická fakulta UK v Praze a nakl. Togga/
Laudatio
Přednesl prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc.
Cenu v oblasti věd o neživé přírodě
prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc., doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D. za knihu Luminiscenční spektroskopie II. Nanostruktury, elektroluminiscence, stimulovaná emise /vydalo nakladatelství Academia/
Laudatio:
Nejprve k autorům knihy, prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc., po absolutoriu MFF UK v oboru pevných látek pracuje nyní ve FÚ AV ČR a externě, zejména ve výuce, spolupracuje s MFF UK. Doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D., po absolutoriu MFF UK v oboru chemická fyzika (kde byl jako doktorand žákem prof. Pelanta), pracuje na MFF na Katedře chemické fyziky.
Je zřejmé, že spolupráce autorů je dlouhodobá a kniha vznikla nejen pro potřeby naší vědecké komunity, ale byla podmíněna i dlouholetou spoluprací autorů, i díky např. společným přednáškám na MFF a společným zahraničním publikacím.
K samotnému obsahu knihy: Jedná se o samostatný II. díl rámcově stejnojmenné publikace (I. díl vyšel v roce 2006); oba díly si sice všímají luminiscence polovodičů, která se projevuje ve spektroskopii, avšak tento druhý díl (na rozdíl od krystalických útvarů v dílu prvém) si spíše všímá aktuálního problému luminiscence vybuzené, zejména vybuzené od nanostuktur.
Pro laiky jsou zde pojmy, které je třeba vysvětlit. O co zde jde:
Luminiscence je pojem známý i laikům z běžného života – k procesu luminiscence dochází např. u světlušek – tedy létajících tvorů, kterým za noci svítí zadečky. Luminiscence totiž obecně vyjadřuje přeměnu některé jiné energie na energii světelného záření. Onou jinou energií je obecně např. energie elektrická – tzv. elektroluminiscence (té si též autoři všímají), chemická – tzv. chemiluminiscence, tepelná – termoluminiscence, energie světla jiného barvy – tzv. fotoluminiscence, a jiné. U zmíněných světlušek jde tedy o přeměnu chemické energie živočichů na optické záření – tedy vlastně chemiluminiscenci.
Druhým asi neznámým pojmem jsou „nanostuktury“. Jsou to struktury, jejichž některé rozměry jsou řádu „nano–„ což jsou rozměrově „tisíciny tisícin milimetru“. Rozměrem jsou to tedy opravdu malé struktury, téměř na úrovni částic hmoty (zde jde o pár stovek atomů). To, že se pak tyto prvky řadí do podstatně větších struktur, nic nemění na okolnosti, že studovat se holt musí element. S pojmem „nanostruktur“ je však také spojena jistá módnost, avšak patří k poctě autorům, že tento módní název používají jen tak, aby byl srozumitelný výstup; tento modní pojem není ani v hlavním názvu knihy. Nanostukrury si obecně všímají „nano-„ – tedy malých věcí, což je spojuje, minimálně se však přihlíží k oborovému základu, tedy i k tomu, že danou problematikou se lidé již dříve zabývali, pouze to nebylo takto nazváno.
Třetím pojmem je „spektroskopie“ – jde vlastně o experimentální určení skladby (světla) pomocí co možná nejjednodušších komponent záření. Tou je ve spektroskopii tzv. vlnová délka, která se ve viditelném světle „cítí“ jako barva. Proto v grafickém projevu se ve spektroskopii často jedna osa popisuje touto vlnovou délkou, a na druhou se vynáší proměnná odpovídající světelnému výkonu oné komponenty.
Abych se však vrátil ke knize: autoři se pokoušejí odpovídat aktuální otázkou přírodovědce = „proč“ – tedy co svítí, díky čemu to svítí a zejména jak to svítí. Svět detailů je neúprosný a samozřejmě autoři, aby netlumočily ve světě známé skutečnosti, a přitom sdělili i původní výsledky svého bádání, musí se chtě nechtě ponořit do problému detailněji.
Nicméně autoři nepřímo odpovídají i na otázku proč svítí polovodičové lasery, lasery na nanostrukturách, a pro laika potřebné proč svítí světelně emitující diody (LED), které postupně vytláčejí žárovky a jsou zřejmě nejperspektivnějším světelným zdrojem. A tak „optoelektonické součástky“ (jak jím říkáme), prostřednictvím osvětlovací techniky neúprosně vnikají do našeho života, aniž si to uvědomujeme. Proto přesto, že nejde o masovou publikaci, vyjadřujeme hold této knize.
Aktuálnost a srozumitelnost práce je vyzdvižena i skutečností, že lze knihu použít i jako učební text pro některé studenty a doktorandy MFF i jiných škol, zabývající se danou problematikou.
Autoři odborné publikace obecně musejí pro získání široké popularity často dlouho a trpělivě čekat, a mnoho lidí se tohoto okamžiku vlastně ani nedočká. Proto do života této knihy, i autorům, popřejme, aby jejich čekání bylo velmi krátké, a aby autoři při získávání čtenářů, získali i hodně radosti a úspěchu.
Dnes jsem se dozvěděl, že kniha (spojené díly) má vyjít na přelomu roku v angličtině v nakladatelství Oxford Press, je to tedy úspěch, který jistě rozšiřuje čtenářskou obec; toto jistě patří mezi úspěchy, které lze autorům z plna srdce přát…
Pavel Fiala
Cenu v oblasti lékařských věd
MUDr. Daniel Nalos, MUDr. Dušan Mach a kolektiv za knihu Periferní nervové blokády pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění /vydalo nakladatelství Grada/
Laudatio
Periferní nervové blokády pro klinickou praxi, včetně ultrazvukového navádění.
Daniel Nalos, Dušan Mach a kolektiv (MUDr Martin Červenka, Radomír Čumlivski, Michal Horáček, Vladislav Rogozov a Doc Pavel Michálek a Gerhard Redl)
Abychom mohli zde stát dnes v obdivu nad vloni vydanou monografií, muselo lidstvo vynaložit usilovné přemýšlení a zplodit mnoho duchaplných nápadů v průběhu několika století boje proti bolesti. Nejvýznamnější mílníky chronologického přehledu ve vývoji místního znecitlivění nám podává první kapitola Dr. Rogozova již od Andských civilizací – od koky ke kokainu, od ledování periferního nervů v 17. století k mechanickým kompresím v 18. století, přes vynález injekční stříkačky v r. 1853, s následnými aplikacemi morfinu do blízkosti nervu 1855, přes spinální anestezii u psa v r. 1885 až k subarachnoidální anestezii na samém konci 19. století. Chemici vynaložili soustředěné úsilí (Alfred Einhorn) k syntéze Prokainu 1904 a další průkopníci jej vpravovali v r. 1911 k pažnímu plexu. V r. 1920 riskoval již Fidel Pagés bederní punkční epidurální anestezii – k užitku budoucí široce zavedené metody pro bezpočetné pacienty a po druhé světové válce již Manuel Curbelo aplikoval tuto anestezii kontinuálně (např. lidem s nevyléčitelnými bolestivými nádory). Nakonec, v r. 1994 promyslel Stephan Kapral ultrazvukovou navigaci při hledání hluboko uloženého nervu. Kolik slepých uliček, kolik osobních tragédií z nevydařených pokusů a kolik zklamání stálo lidstvo toto úsilí, to první kapitola se svým skvělým přehledem nezmiňuje. My jsme však naopak svědky pokročilého mistrovství v aplikaci Periferních nervových blokád a tyto své dovednosti nám elegantně uspořádal kolektiv kolegů Nalose a Macha v půvabné monografii. Tím korunovali urputná a namáhavá hledání předchozích zmíněných generací.
Na 180 stranách prvotřídně vybavené knihy, s barevnými obrázky prakticky na každé straně, nacházíme překvapení z detailů anatomie, z deskriptivní topografie, z praktických návodů – v každém jednotlivém odstavci. Fotografie hlavy, trupu i končetin jsou provázeny velmi instruktivními ilustracemi Lucie Markové a tým nakladatelství Grada, s redaktorkou Mgr Jitkou Strakovou a designerem sazby Václavem Judou si dali velmi záležet na barevném i prostorovém vyvážení jednotlivých křídových stran formátu A4. Lahoda pro oko i listující prsty! Odborník se však pátravě prodírá k hodnotám ještě hlubším. A zde užasne!
Ať je to kapitola o lokálních anesteticích – tedy chemicko-farmakologická, kapitola o elektrické stimulaci periferních nervů, o principech, technické variabilitě ultrazvuku a jeho praktickém využití, nebo kapitola o komplikacích periferních blokád – všude se dočítáme o detailech, na něž jsme ani nevěděli, že bychom se měli ptát!! Ani jsme si ještě nepoložili všetečné otázky – a my je zde máme již zodpovězené! Napadlo by vás chtít slyšet, jaký je význam geometrie jehly – její úkos, či ostré hrany pro rozložení hustoty elektrického pole? Míníte se snad ptát na hodnoty stimulačního proudu, které v literatuře pod prahem 1,0 mA významně oscilují? Zapomněli jste, že záleží na délce impulzu? Čekáte, že vám někdo zodpoví, zda komplikace vpichu nastala poraněním nervu nebo cévy? V této knize čekáte tyto odpovědi správně! Autoři si dali práci rozebrat každý detail.
Od kapitoly 7 do kapitoly 14 běží revue jednotlivých oblastí těla, kam lze periferní nervové blokády aplikovat. Od očnice, přes n. trigeminus, krční plexus, znecitlivění hrtanu, velká kapitola pažního plexu – s přístupy nad klíční i pod klíční kostí, navigovanými ultrazvukem, k nervům paže, předloktí a zápěstí. Mezi žebry, v tom úzkém prostoru, se na trupu nacházejí spousty podrobností, aby obstřik anestetikem nevnikl např. do pohrudnice. Totéž lze říci o průbězích nervů tříslem nebo riskantně těsných vzdálenostech cév a nervových svazků na stehně, kde se musí ošetřující vyvarovat milimetrových omylů. Kniha poskytuje podrobnou anatomii významných plexů, která se může hodit i čtenáři s jinou zvědavostí, než je příprava k injekčním zákrokům.
V 7 přílohách v závěru knihy se ještě ten, kdo by chtěl následovat mistrovství autorů v praxi, dozví v tabelárním přehledu, které aplikace jsou lehké a které těžké, jak velká rizika jej při této práci čekají a jak se řeší závažné komplikace. Mít takové informace po ruce je k nezaplacení, když při výkonu vznikne nenadálý problém. Když jsem měl posuzovat – např. v expertní komisi Ministerstva Zdravotnictví - co se vlastně stalo, když pacient po zákroku ochrnul, nebo zda bylo důsledkem obstřiku krvácení, vzniklé s několikadenním odstupem, uvědomoval jsem si, jak pouze odhadujeme, aniž víme. S Nalosovou a Machovou monografií v knihovně budeme již pro taková uvažování mnohem lépe vyzbrojeni.
Jeden z vůdčích odborníků naší anesteziologie, Prof. Pavel Ševčík, CSc píše ve svém vyjádření ke knize, jak výrazně roste podíl regionální anestezie proti celkové. A v tom je tajemství oduševnělé mediciny: umět se strefit do pravého místa s pravou látkou, účinně působící. Jako se úspěšně strefují autoři knihy do bolavých míst trpících nemocných, tak úspěšně se také strefili do nepopsané kategorie v našem medicinském písemnictví, které tím výrazně obohatili.
Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc
Ceny Josefa Hlávky za rok 2009
Zámek Lužany u Přeštic – 21. 6. 2010
Cena Josefa Hlávky je udělována od roku 1995 podle obnoveného statutu Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a na základě uzavřené smlouvy společně s Nadací Český literární fond. Současná finanční odměna činí 45 000,- Kč za původní knižní práce vědecké a odborné literatury oceňované ve čtyřech oblastech:
- vědy společenské
- vědy lékařské
- vědy o vědy o živé přírodě
- neživé přírodě
z nichž jedna, navrhovaná stejnou, společně určenou porotou, je vyhlášena jako Výroční cena Nadace ČLF za vědeckou a odbornou literaturu.
Slavnostní předání Cen Josefa Hlávky za rok 2009 uspořádané Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových se uskutečnilo na zámku v Lužanech u Přeštic dne 21. 6. 2010.
O cenách v jednotlivých oborech rozhodovala odborná porota:
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. (předseda), prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., prof. ing. Pavel Fiala, CSc., prof. PhDr.Robert Kvaček, DrSc., prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, DrSc., doc. Milan Tvrdý a Mgr. Jan Maršálek
ocenění získali:
Oblast věd o neživé přírodě
Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc., prof. Lawrenc Somer, Ph.D., doc.PhDr. Alena Šolcová, Ph.D.
za práci Kouzlo čísel Od velkých objevů k aplikacím (vydalo nakladatelství Academia)
Laudatio přednesl prof. Ing. Fiala, CSc.
Teorie čísel patří k nejstarším matematickým disciplínám. Patří mezi obory, které nacházejí široké uplatnění, a které jsou populární i mimo samotnou matematiku. K obecnému rozvoji matematiky přispěla i řada českých matematiků. Byl to zejména prof. Vojtěch Jarník nebo později jeho žák prof. Břetislav Novák. Profesor Michal Křížek patří k jejich důstojným následovníkům, třebaže hlavním oborem jeho výzkumného zájmu je metoda konečných prvků a numerické metody řešení modelů popsaných parciálními diferenciálními rovnicemi.
Přirozená čísla vždy lidi fascinovala. Uvědomme si, že jejich používání je ohromným abstraktním skokem a speciální manipulace s nimi je možná čímsi člověku vrozeným podobně asi jako schopnost používat jazyk. Citujme tu slavného německého matematika Leopolda Kroneckera, který s notnou dávkou pokory prohlásil, že „Přirozená čísla jsou od Boha, ostatní je dílo člověka“.
Kniha vykládá některé zajímavé partie teorie čísel způsobem přístupným široké veřejnosti, nejen ryze matematické. Seznamuje čtenáře se zákonitostmi, jimiž se celá čísla řídí, a upozorňuje na jejich pozoruhodné vlastnosti. Dokazují se i některé překvapivé souvislosti mezi teorií čísel a geometrií. Přitom se pouze u čtenáře předpokládá, že je seznámen se základními pravidly aritmetiky, a že mu nečiní potíže algebraické úpravy. Kromě tradičních partií, jako dělitelnost a kongruence či vlastnosti prvočísel, v ní lze např. nalézt i některá zcela nová témata: například o jakou matematiku se opírá tradiční čínský kalendář, jak lze zkonstruovat pravidelný sedmnáctiúhelník pomocí kružítka a pravítka, jak byla použita základní věta aritmetiky při návrhu poselství mimozemským civilizacím a jak souvisí teorie čísel s chaosem, fraktály a teorií grafů. Kniha také seznamuje čtenáře s nejnovějšími výsledky z honby za největšími prvočísly a vysvětluje, k čemu je nám taková na první pohled samoúčelná soutěživost dobrá. Autoři ukazují, jak jsou pomocí prvočísel chráněna rodná čísla, identifikační čísla organizací nebo čísla bankovních účtů proti případným chybám, jak se používají velká prvočísla pro šifrování dat, jaký význam mají pro digitální podpis a generování náhodných čísel, nebo jak jsou utvářeny tzv. samoopravné kódy pro přenos dat, apod. Jsou uvedeny i další příklady, kdy je teorie čísel užitečná a zároveň okouzlující.
Je třeba také zdůraznit, že kniha Kouzlo čísel shrnuje i řadu původních výsledků zejména, např. o Fermatových číslech, Eukleidových prvočíslech či prvočíslech Sophie Germainové. Autoři také objevili, jak trojúhelníková čísla souvisí s bicím strojem pražského orloje, který kdysi pravděpodobně navrhl Jan Šindel, mistr pražské univerzity. Pro přesnější regulaci úderů zvonu je totiž k závěrkovému kolu přičleněno pomocné ozubené kolečko, jehož obvod je rozdělen zářezy na nestejně dlouhé oblouky. Pro popis tohoto důmyslného zařízení autoři zavádějí nový pojem šindelovské posloupnosti a dokazují, že pomocné kolečko bylo navrženo optimálním způsobem. Tento jejich výsledek a pojem šindelovské posloupnosti byly zařazeny do známé Sloanovy encyklopedie celočíselných posloupností.
Dopad knihy na veřejnost byl překvapující. Od doby vydání knihy někdy v polovině října 2009, se kniha dva měsíce držela mezi 10 nejprodávanějšími tituly knihkupectví Academia na Václavském náměstí a byla rozebrána již před Vánocemi. V prosinci se dokonce umístila na prvním místě. Rovněž v TOP 5 odborné literatury v knihkupectví Academia byla první.
To něco říká… Autoři oslovili nejen odborníky, ale i laický svět, proto cítit upokojení nad dobře vykonanou prací je oprávněné. Je jistě velmi těžké napsání superteoretické práce (o její hodnotě nikdo nepochybuje), ta je však určená jen pro omezený okruh odborníků. Avšak oslovit však svou prací i širokou veřejnost je podstatně těžší, neboť autoři musí upravit nejen svůj odborný slovník, ale musí se přiblížit i k vnímání laika, nejen odborníka. Proto pro získání široké popularity se musí často dlouho a trpělivě čekat, a mnoho lidí se vlastně ani nedočká….; že se to podařilo řešitelskému kolektivu, je velká radost. Přeji nám všem tuto jejich radost naplno sdílet s nimi. A autorům této knihy při získávání dalších čtenářů přeji hodně úspěchů.
Oblast věd o živé přírodě
Prof. MUDr.Václav Smrček, CSc., RNDr. Vítězslav Kuželka, prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc.,
za práci Atlas chorob na kostních preparátech Horní a dolní končetiny Atlas of Diseases in Dry Bones Upper and Lower Extremities (vydalo nakladatelství Academia)
Laudatio přednesl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.
Kniha je založena na dokumentaci první části tzv. Jedličkovy sbírky v Národním muzeu. Ta zahrnuje zachované klinické preparáty s nálezy na kostře z let 1830–1950, které jsou cenné tím, že mají klinickou dokumentaci, popis onemocnění. Tyto kosti také neležely v hrobech a nejsou nijak porušeny hnilobnými procesy post mortem. Jedličkova sbírka obsahuje jedinečné projevy zánětlivých chorob na kostře z období před objevem antibiotik a mnohé reprezentativní ukázky vrozených vad a jiných chorob, které byly moderní zdravotní péčí z populace téměř eliminovány. Vypovídá tedy o zdravotním stavu populace a úrovni lékařské péče v 19. a počátku 20. století.
Toto 600 stránkové dílo představuje veřejnosti vědecké zpracování části preparátů, uchovávaných do nedávné doby ve sbírkách II. patologicko-anatomického ústavu l. LF UK v Praze. Ústav byl v důsledku fakultní reorganizace likvidován a toto nebezpečí hrozilo i této jedinečné, klinicky i historicky cenné sbírce kostních preparátů z pitev v období 1830-1950. Sbírka byla zachráněna před zničením a předána do fondů Národního muzea v Praze. Nyní je v depositáři v Horních Počernicích, kde nad sbírkou panuje kurátor Národního musea, pan RNDr. Vítězslav Kuželka. Iniciativou doc. Smrčky, paleoantropologa a chirurga, autora pozoruhodných osteologicky zaměřených studií např. o stopových prvcích v kostní tkáni– je tento materiál zpracováván a na vysoké odborné úrovni, jak ukazuje tato velkoformátová, atlasově pojatá monografie.
Kosterní anomálie jsou představeny pomocí početných fotografií preparátů, rentgenovými snímky, někdy i histologickými dokumenty, jsou doloženy i vysvětlujícími schématy příslušných patologických procesů, od vrozených vad, přes traumatologické nálezy a záněty, až po nádorová onemocnění. Text je souběžný v češtině i angličtině a proto celosvětově přístupny, je rozumně stručný a výstižný. Vhodně doplňuje perfektní fotografickou dokumentaci pana Vladimíra France. Tato kniha popisuje především patologické anomálie na skeletu končetin . Ale jistě nezůstane jen při tom, protože sbírka má kolem 3000 kostěných preparátů, často naprosto unikátních z hlediska výskytu některých dnes už existujících anomálií.
Co naši odbornou komisi na knize zaujalo natolik, že byla vybrána na ocenění z mnoha dalších kvalitních publikací? Vážení přítomní, zdá se, že jsme zde většinou všichni dobře rostlí a vcelku zajímavě vyvinutí, bez viditelných kosterních deformací s výjimkou těch, které provázejí věk. Už vypadlo z našeho povědomí, jak vypadaly pitoreskní a lítost vzbuzující osoby typu Quasimoda, živící se žebráním nebo v cirkusech, nebo přežívající v ústavech. V minulosti byly v naší populaci běžné mnohé debilizující, případně až i smrtelné kosterní anomálie, které byly dlouholetou systematickou péčí a prevencí podstatně omezeny. Dnešní lékaři už mají jen mlhavou představu o deformacích způsobených metabolickými poruchami, kostním syfilisem vrozeným i získaným, tuberkulózou kostí a kloubů, vymýcenou dětskou poliomyelitidou a dalšími závažnými nemocemi. Zhusta nevědí, jak vypadaly kostní projevy řady neléčených nemocí, s nimiž se nelze setkat u nás, ale zato v rozvojových a tropických zemích poměrně často.
Řeklo by se, že když už tyto nemoci u nás nejsou běžné, nebo byly vymýceny, budou takovéto knihy v našem prostředí spíš historickou a možná ještě tak maximálně kulturní záležitostí, cosi jako třebas kostnice v kutnohorské Sedlici. Ale to není zdaleka rozumný pohled. Autoři této jedinečné knihy jsou čas od času oslovováni patology, chirurgy, rekonstrukčními ortopédy, nebo rodiči postižených dětí a žádáni o odbornou expertizu a pomoc při řešení zdravotních problémů dnes žijících osob. Například se vyskytují vrozené poruchy končetin, jako je syndaktilie (srůst prstů), polydaktilie, více prstů, nebo naopak může chybět některá záprstní kůstka. Protože podobné případy obsahuje i sbírka, lze namodelovat, jak by ruka dítěte vypadala v dospělosti a také navrhnou ještě v dětství nejlepší operační řešení, aby se mohla ruka normálně vyvíjet. Takoví pacienti procházejí úspěšně rukama autorů této knihy, po které ale sáhnou jistě i mnozí další lékaři, antropologové a historici, když se v hrobech nebo ordinacích setkají s patologií lidské kostry.
Nedávno jsem byl v největším ruském anatomickém museu v Kazani. Děsivá procházka. Jsou tam pro veřejnost dostupné nejrůznější anatomické anomálie, uchovávané buď v alkoholu či formalinu, nebo jako kosterní exponáty. Ohromné množství malformací z centrálních oblastí Ruska má mimo jiné svůj původ nejen v onemocněních, známých i z Evropy, ale ve značné míře v důsledku chronického alkoholismu a pití mutagenních přiboudlin typu metylalkoholu nebo vyšších alkoholů. Návštěvníci mají silný důvod přemýšlet o tom, proč by neměli pít a připravovat svým dětem podobný osud, jako měly tamější exponáty. Je pravda, že se biologicky slabší jedinci nedožívají rozmnožování a tak se v ruské populaci zvyšuje odolnost k alkoholu. Geneticky vyšlechtěná ruská populace, která přežila samohonku a nekvalitní vodku má víc enzymů na odbourávání alkoholu a Rusové většinou snesou víc alkoholu, než normální smrtelníci. Malformací ale neubývá.
Tak jako je uznávaným národním dědictvím architektura, historické archivy, přírodovědná a jiná musea, stává se národním dědictvím i dokumentace o historii našich nemocí, mezi něž patří bezesporu tato sbírka kostních malformací. Poučí nás tak, jak to má historie dělat?
(Historia magistra vitae)
Podobně jako na str. 118-119 dvě paže ukazují jedna do minulosti a druhá do budoucnosti, tato kniha vede k zamyšlení, jestli současné trendy preventivní mediciny (opuštění povinného očkování a jiné liberální vynálezy) nás nepovedou zpátky do doby, kdy lidé byli sice méně pokřiveni morálně, ale o to více trpěli tělesně.
Ještě jednou blahopřeji autorům a přeji pevné zdraví při přípravě dalších exkursů do Jedličkovy sbírky.
Oblast lékařských věd
MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D.
za práci Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu (vydalo nakladatelství Galén)
Ocenění v oblasti věd společenských získali
Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc., PhDr. Dušan Třeštík, CSc.(in memoriam), prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. a kol.
za práci Přemyslovci Budování českého státu (vydalo nakladatelství Lidové noviny)
jako
Výroční cenu Nadace ČLF v oboru vědecké literatury (viz Výroční ceny Nadace ČLF)
Ceny Josefa Hlávky za rok 2008
Ceny Josefa Hlávky jsou oceněním mimořádných vědeckých prací uplynulého roku, posuzované ve čtyřech vědních oborech. Navržené knižní práce hodnotí odborná porota v oblastech společenských věd, věd o neživé přírodě, věd o živé přírodě a věd lékařských.
Ceny jsou udíleny společně Nadací Český literární fond a Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových na Hlávkově zámku v Lužanech u Přeštic. Součástí ceny je finanční odměna ve výši 45.000,- Kč. Práce, která byla porotou shledána nejhodnotnější ze všech čtyř posuzovaných oblastí, získává Výroční cenu Nadace Český literární fond za vědeckou literaturu a je předávána v rámci této slavnosti. Za rok 2008 to byla cena pro kolektiv autorů vedený Mgr. J. Celákem, PhD., za práci „Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky“ vydané nakladatelstvím Aventinum.
Slavnostní předání Cen Josefa Hlávky za rok 2008 proběhlo na zámku v Lužanech 22. 6. 2009.
Práce posuzovala porota vedená prof. MUDr. Jaroslavem Blahošem, DrSc., ustavená pro Výroční ceny. Předávání cen svižně moderoval prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.
Ceny předávali prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda poroty a prof. JUDr. Václav Pavlíček, DrSc., předseda správní rady Nadání J., M. a Z. Hlávkových.
- Cena Josefa Hlávky v oblasti společenských věd
byla udělena prof. PhDr. Pavlu Janouškovi, CSc. a kolektivu za práci „Dějiny české literatury 1945 1989 I. – IV. díl „ ,vydalo nakladatelství Academia.
Laudatio sepsané prof. PhDr. R. Kvačkem, DrSc. přečetl prof. Ing. P. Fiala, CSc., člen poroty.
- Cenu Josefa Hlávky v oblasti věd o neživé přírodě
získal prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. za práci „Finanční ekonometrie“ , vydalo nakladatelství Ekopress.
Laudatio sepsal a přednesl prof. RNDr. Miroslav Krbec, DrSc., člen poroty.
- Cenu Josefa Hlávky v oblasti lékařských věd
obdržel prof. MUDr. Pavel Petrovický, DrSc. a kolektiv za práci „Klinická neuroanatomie CNS s aplikovanou neurologií a neurochirurgií“ , vydalo nakladatelství Triton.
Laudatio napsal a přednesl prof. MUDr. Pavel Kalvach,CSc., člen poroty.
Slavnostní předávání Cen Josefa Hlávky bylo tradičně zakončeno koncertem v zámecké kapli, tentokrát provedením „Romance lučanské“ k poctě Josefa Hlávky, kterou v premiéře zahrál komorní soubor Thuri Ansamble.
Ceny Josefa Hlávky za rok 2007
Zámek Lužany – 23. 6. 2008
Nadace Český literární fond spolu s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových uděluje i Ceny Josefa Hlávky, které se předávají na slavnosti konané na zámku v Lužanech u Přeštic. Tradice Ceny Josefa Hlávky trvá od roku 1992. Předmětem ocenění jsou původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury hodnocené ve čtyřech oborech, vědy společenské, o neživé přírodě, o živé přírodě a vědy lékařské, spojené s odměnou 40.000,- Kč. Jedna z nich je přitom nominována na Výroční cenu Nadace ČLF za vědeckou a odbornou literaturu (viz výše). O laureátech cen za práce roku 2007 rozhodovala porota ve složení:
Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.(předseada), prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., doc. RNDr. Miroslav Krbec, CSc.,DSc., prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc., prof. PhDr. Vojtěch Mornstein, DrSc., prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., Ing. Alena Vodáková, CSc.
Cenu Josefa Hlávky získali:
- v oblasti společenských věd:
Doc. PhDr. Martin Nejedlý za práci „ Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků „
(Nakladatelství Skriptorium a UK v Praze)
- v oblasti věd o neživé přírodě:
Doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc.,
RNDr. Petr Novák, Ph.D.,
RNDr. Marek Kašpar, Ph.D.,
RNDr. Martin Setvák, CSc.,
za práci „ Fyzika oblaků a srážek „ (Nakladatelství Academia)
- v oblasti věd o živé přírodě:
cena nebyla udělena
Ceny Josefa Hlávky za rok 2006
Spolu s Nadáním Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových uděluje Nadace Český literární fond i Ceny Josefa Hlávky, které se předávají na slavnosti konané na zámku v Lužanech u Přeštic. Tradice Ceny Josefa Hlávky trvá od roku 1992. Předmětem ocenění jsou původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury hodnocené ve čtyřech oborech, vědy společenské, o neživé přírodě, o živé přírodě a vědy lékařské, spojené s odměnou 30.000,- Kč. Jedna z nich je přitom nominována na Výroční cenu Nadace ČLF za vědeckou a odbornou literaturu (viz výše).
O laureátech cen za práce roku 2006 rozhodovala porota ve složení:
prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., doc. RNDr. Miroslav Krbec, CSc. prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc., prof. PhDr. Vojtěch Mornstein, DrSc., prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., Ing. Alena Vodáková
Cenu Josefa Hlávky získali:
- v oblasti věd o neživé přírodě
prof. Ing. Jaroslav Kadrnožka, CSc.,
za práci Energie a globální oteplování (vydalo VUTIUM nakladatelství VUT v Brně)
Laudatio přednesl prof. Ing. Pavel Fiala, CSc.
- v oblasti věd o živé přírodě
prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.,
prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.,
doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.,
za práci Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice (vydalo nakladatelství AVENTINUM)
Laudatio přednesl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.
- v oblasti lékařských věd
prof. MUDr. Václav Chaloupecký, CSc.,
a kol. za práci Dětská kardiologie (vydalo nakladatelství Galén)
Laudatio přednesl prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.
Předání Cen Josefa Hlávky se uskutečnilo v pondělí 18. června 2007 na zámku v Lužanech u Přeštic.